Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Jan Blahoslav a evropský humanismus
Šrubařová, Ivana ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Tato práce se zabývá životem a dobou bratrského biskupa Jana Blahoslava a jeho vztahem k Jednotě bratrské. Cílem práce je představit Blahoslavův pohled na vyšší vzdělávání a to jak z pohledu humanisticky smýšlejícího člověka, tak také z pohledu člena Jednoty. Práce je strukturována do osmi kapitol, které se zaměřují na tři hlavní témata - Jan Blahoslav a Jednota bratrská, humanismus a školství. Nejdříve je zde představeno období renesance a humanismu. Následuje kapitola pojednávající o historii Jednoty bratrské, která přechází do třetí kapitoly s životopisem Jana Blahoslava. Ve čtvrté části jsou blíže představena Blahoslavova stěžejní díla. Druhá polovina diplomové práce se zaměřuje na školství z pohledu evropského v době scholastiky a humanismu, následně na vzdělávací systém Jednoty bratrské a završena je pedagogickým přínosem Jana Blahoslava.
Palác Granovských v Ungeltu
Babická, Lenka ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Palác Granovských v Ungeltu Anotace Tato bakalářská práce se zabývá renesančním palácem, který nechal po roce 1558 vystavět Jakub ml. Granovský z Granova v areálu Týnského dvora na Starém Městě pražském. Komplex paláce tvořily dnešní domy čp. 639 a čp. 640 a částečně zasahoval i do domu čp. 1049. V dosavadní literatuře je považován za mezník a počátek nové etapy vývoje renesanční architektury na Starém Městě. Je zde diskutováno i o působení umělců z dvorského okruhu. Tato práce se věnuje nejen renesanční přestavbě, ale také historii a vývoji kupeckého dvora, na jehož zástavbu navázala. Zabývá se také dobovým kontextem, osobností stavebníka a otázkou účasti dvorského okruhu na stavbě a výzdobě paláce. Zaměřuje se zejména na nejvíce vyzdvihované výtvarné prvky, a to bosované portály a nádvorní arkádové průčelí s chiaroscurovými malbami připisovanými Francescu Terziovi.
Tadeáš Hájek z Hájku a jeho přínos renesanční době v Čechách
Karlík, Ondřej ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práci zahajuji vstupem do dobového kontextu, kterému byl Tadeáš Hájek vystaven a v jehož rámci působil. Byla to doba renesanční, doba víry v magii a jiné hermetické nauky, ale také doba velkých vědeckých objevů a poznatků majících zásadní vliv například na proměnu tehdejší kosmologie. Mým záměrem na začátku práce je charakteristiku této doby vyložit. Další kapitola se zaměřuje hlavně na Hájkovu biografii a přehled jeho hlavních děl. Prostor zprvu dávám pojednání o Hájkově mládí a jeho studiích doma i v zahraničí. Následně píši o tom, v jakých oborech byl Hájek aktivní a jaká díla v těchto oblastech publikoval. Hájkovu činnost v lékařství a astronomii rozvádím obšírněji, neboť v nich byla jeho aktivita výraznější než v jiných oborech. V další části kapitoly o Hájkově životě se zabývám přátelstvím Hájka s Tychonem Brahem, které podle mne také stojí za pozornost. Kapitolu uzavírám objasněním Hájkova vztahu k alchymii. Následuje stěžejní kapitola práce, ve které představuji Hájkovo vědecké úsilí ve čtyřech oblastech, které neunikly jeho zájmu. Nejdříve v souvislosti s Hájkem pojednávám o astronomii, následuje medicína, pak botanika a nakonec pivovarnictví. Tyto čtyři oblasti jsem vybral z toho důvodu, že jim podle mého zjištění přispěl Hájek svým úsilím největší měrou, a je na nich navíc dobře zřejmá velká...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.